WINGI - A free speech sanctuary
LOG IN
Forgotten your password? Click here.

Register

Zradil Craigův Bond mýtus Jamese Bonda?
POLITICS
SCIENCE
ETHICS
SOCIETY
HUMAN
CULTURE
Ohlédnutí za érou Daniela Craiga v roli slavného agenta s povolením zabíjet. Byl Craigovo působení v roli Jamese Bonda příliš velkým odklonem od šarmantního gentlemana? Bude někdy čas zemřít?

ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY K FILMŮM: Casino Royale, Quantum of Solace, Skyfall, Spectre, Není čas zemřít a V Tajné Službě Jejího Veličenstva

Už samotný bondovský debut Daniela Craiga přinesl do série Jamese Bonda spoustu změn a tento trend herce doprovázel prakticky po celou dobu, co "seděl na trůně". Po vlažně přijatém zakončení éry dvacátého století – Dnes Neumírej, kde se rozloučil možná nejcharismatičtější představitel Jamese Bonda Pierce Brosnan se chtěli producenti se značkou vrátit zpátky na zem. Diváci se přejedli neviditelných aut a nadzvukových formulí, megalomanských plánů na ovládnutí světa pomocí obřího diamantového laseru a digitálního surfování na vlně tsunami, přestože šlo do jisté míry o oslavu nejoblíběnějších prvků z bondovské historie.

NÁSTUP DANIELA CRAIGA

Začít odznova u knihy Casino Royale, kde se tento agent zrodil, a jejíž ambice nepřekračovaly hranice lidských možností, tak byl evidentně nejlepší krok. Fanoušci klasických bondovek ale museli zatnout zuby. Už jen věrnější přiblížení se k literární formě Jamese Bonda znamenalo odklon od šarmantního gentlemana, kterého v sedmdesátých a osmdesátých letech zpopularizoval Roger Moore a kterého naprosto ovládl po vystřídání Timothyho Daltona v devadesátých letech Pierce Brosnan. Literární James Bond je totiž o něco chladnější a vážnější. Podle mnoha fanoušků tuto stránku Jamese Bonda nejlépe ztvárnil právě Timothy Dalton, který bývá často označován za předchůdce Daniela Craiga v době, kdy na to obecenstvo ještě nebylo připravené.

A připravení nebyli ani mnozí fanoušci. Oznámení, že novým Bondem bude relativně neznámý Daniel Craig vyvolalo pozdvižení. Problémem byl především hercův árijský vzhled. Kdo to kdy viděl, aby byl James Bond modrooký blonďák. Nicméně co fanoušky dodnes rozděluje na dva tábory je přístup k postavě samotné. Mnozí filmu, který já osobně řadím mezi pět nejlepších dílů série, vyčítají, že se příliš odklání od svých předchůdců. Z Jamese je hora svalů a vytratil se jeho pověstný suchý humor, šarm a nadhled. Je to Bond, který brutálně zabíjí, topí lidi v umyvadlech a světe div se, je zranitelný a krvácí. Pověstná znělka navíc v celém filmu zazní až na konci.

Na obranu tohoto nového prototypu Jamese Bonda, Casino Royale není bondovkou, je to film o zrodu Jamese Bonda. O postavě, která si musela sáhnout na dno, aby se stala tím, čím vždy byla. Suchý humor se neztratil, stačí vzpomenou na scénku se škrábáním na koulích. Šarm musí mladý Bond teprve získat, prozatím je to arogantní egoista, který si myslí, že svět zná, ale ještě ho nepoznal. Musí prožít tragédii, aby si získal nadhled, kterým vládli jeho předchůdci. Však i je definovala podobná tragédie, konec filmu V Tajné Službě Jejího Veličenstva pociťovali všichni dosavadní představitelé filmového Bonda – Connery, Lazenby, Dalton i Brosnan. Teprve až Craig dostane lekci o skutečném světě, až si projde událostmi z Casina, stane se Jamesem Bondem a divák si může vychutnat jeden z nejlepších momentů v historii série, kdy se na konci filmu Daniel Craig konečně představí za doprovodu fanfár jako Bond, James Bond.

QUANTUM OF BOLEST

O to víc pak zamrzí následující díl Quantum of Solace, kde se z Jamese Bonda stane Jason Bourne v tom nejméně bondovském filmu vůbec. Potěší sice určité aspekty filmu jako například postava Olgy Kurylenko – první bond girl (alespoň v nedávné historii), která nepodlehne Bondovu kouzlu, nicméně ta je dostatečně vyvážena postavou Gemmy Arterton, která mu podlehne okamžitě. Rada pro M: Pokud chcete Jamese Bonda dostat zpátky do Anglie, pošlete radši chlapa. Co ale nepotěší je neexistující scénář, protože se natáčelo zrovna v období stávky Writers Guild of America a štáb tak měl k dispozici pouze několik bodů zápletky, které bylo nutné nějak splácat dohromady. Výsledkem je nekonečná přehlídka akčních scén, kde je v jedné sekundě víc střihů než snímků filmu a nelogicky napojených dějových linek – Bond ztratí jedinou stopu, ale naštěstí náhodou na ulici potká ženu, která ho nasměruje správným směrem, protože nesl v ruce kufřík. Nakonec můžeme být rádi, že to nedopadlo ještě hůř.

SKYFALL A ZNOVUZROZENÍ

Jak šel čas, začala se nabízet otázka, jestli má James Bond v dnešní době ještě co nabídnout. Spolehlivé značky série byly dávno tytam a bez nich Bond ztrácel svoji identitu. V roce 2012, těsně před koncem světa, ale přišla spása. Režisér Sam Mendes dokázal tyto značky vzít a redefinovat je pro jednadvacáté století. Vrátilo se oddělení Q i Moneypenny v takové podobě, která respektovala minulost a umožnila divákům pousmát se nad starými časy, ale která nebyla jen nostalgickým vzpomínáním. Naopak, naznačovala budoucnost série a stavěla cestičku a posunula konec bondovské série daleko za horizont. Rozloučení s minulostí a obhajobu existence Bonda v jednadvacátém století symbolizovala především M, která doslova obhajovala existenci programu 00 před soudem. Úspěšně tak ale obhájila i existenci značky samotné. Značky, co nejvíce těžila z období studené války, která (alespoň v době, kdy film vyšel) byla vyčerpaným tématem.

Že Bond nepotřebuje ke své dlouhodobé existenci studenou válku potvrdil i fakt, že dokázal dát sbohem právě M zahranou Dámou Judi Dench, která byla dosud stabilní kotvou s minulostí filmového Bonda a která byla už ve Zlatém Oku mostem mezi starými a novými časy – už jen tím, že se stala první a dosud jedinou ženskou představitelkou M. Smrt její postavy tak symbolicky rozvázala uzel svazující novou bondovskou realitu s tím, co by se dalo nazvat „klasické bondovky“. Zároveň film ale ukázal, že značka ctí historii a vývoj postavy Jamese Bonda a tyto hodnoty stále tvoří její jádro. Příkladem je pocta filmu Goldfinger prostřednictvím vizuálních referencí, návratu do Bondova domova – Skotska, odkud pocházel první představitel Bonda Sean Connery, ale především je to Aston Martin DB5, který na scénu přichází zcela nečekaně a za doprovodu té nejryzejší verze bondovské znělky. Celá scéna si tak okamžitě vysloužila čestné místo mezi nejikoničtějšími scénami bondovské historie.

Mezi nejsilnější stránky filmu ovšem patří prvek, který je v této sérii snad i nejdůležitější – padouch. Charismatický Raul Silva Javiera Bardema se může s klidným svědomím zařadit mezi Blofelda, Huga Draxe, Scaramangu, Mr Biga a další ikonické zloduchy. Svou deformací připomíná nezastavitelného zabijáka Zuba z filmů Agent, který mě miloval a Moonraker. Svou pomstychtivostí zase Alexe (Aleca) Trevelyana ze Zlatého Oka. Svou neschopností přijmout fakt, že ho zavrhla jeho matka (země, i mateřský vzor M) zase ukazuje sílu charakteru Jamese, který zažil podobnou situaci nejen ve Skyfallu, ale také ve filmu Dnes Neumírej a v obou případech (ačkoliv se jednalo o odlišné reality) se nad to dokázal povznést. Silva tak byl jedním z těch klasických, plnokrevných padouchů, kteří udrželi tuto sérii naživu po více než 60 let.  

Všechno staré, jakkoliv velkou úctu si zaslouží a dostává, ale musí jednou zemřít a být nahrazeno novou generací. Proto se na konci Skyfallu dočkáváme zničení Bondova rodiště, smrti klasické M a výbuchu Conneryho Astona Martina. Nastupuje nová generace včetně nové M – Ralpha Voldemorta Fiennese, Monneypenny Naomie Harris a Q Bena Wishawa. Symbol znovuzrození je přítomný už od samotného začátku, kdy Craigův Bond téměř doslova zemře. Na konci filmu už je James Bond připravený vstoupit do nové éry. Připravený ale není Daniel Craig, který se nechává slyšet, že by si radši podřízl zápěstí, než aby natočil další díl. Nicméně uplynou tři roky a Craig opět poslušně popíjí vodka martini protřepané a nezamíchané, i když se mu snaží barman vnutit koktejl z trávicích enzymů.

KONTINUITA

Zásadním převratem Craigovské série byla kontinuita. Na rozdíl od ostatních představitelů Bonda, jsou jednotlivé filmy s Danielem Craigem dílky jedné velké skládačky. Problém nastane, když není předem daný finální obrázek a tvůrci nalepují dílky na sebe v naději, že z toho něco vyleze (vidět jsme to mohli například u disneyovské Star Wars sequelové trilogie). Ne, že by klasické bondovky byly zasazeny do žádné kontinuity. Byly a často na sebe navzájem poukazovaly, ale jejich kontinuita nebyla striktně definovaná a mísila se v ní realita filmová i meta-filmová. Kontinuita tedy byla spíš jakási orientační pomůcka než kritérium. Na rozdíl od filmů s Danielem Craigem, kde nakonec přinesla víc komplikací než užitku.

SPECTRE A VYNUCENÝ VZTAH DVOU MUŽŮ

To se projevilo ve filmu Spectre. Po dlouhých letech získali producenti plná práva na klasické bondovské značky, jimiž je organizace SPECTRE a její hlava a Bondův úhlavní literární i klasický filmový nepřítel Ernst Stavro Blofeld. Nevyužít téhle náhlé akvizice by z pohledu producentů byla šílenost. Blofeld je Bondovi tím, čím je Joker Batmanovi. Fanoušci klasiky při oznámení názvu 24. filmu jásali. Mimo jiné to pro ně bylo ujištění, že modernizace Bonda nepovede k úplnému odcizení a odmítnutí tradičních zápletek, ale nabídne nový přístup k postavě, která v minulosti zranila Bonda tím nejhorším způsobem, než se navěky ztratila v temnotě továrního komína a právních sporů.

Význam, který měl Blofeld pro klasického Bonda – objevoval se v pozadí v mnoha filmech, tahal za nitky a stál téměř za každou neplechou, s kterou se Bond potýkal – chtěli tvůrci přenést i na Craigovu realitu. Ve filmu se tak dozvíme, že Blofeld, kterého překvapivě nevýrazně hraje jinak špičkový Christoph Waltz, byl šéfem Cifry z Casino Royale, Greena z Quantum of Solace, Silvy ze Skyfallu, i pana Whitea – šéfa organizace Quantum, která dosud sloužila jako jakýsi pseudo-ekvivalent Spectra. Toto odhalení však nemá absolutně žádný efekt na diváka, protože je evidentní, že je důsledkem snahy uměle navýšit význam Blofeldovy postavy, ke které by Craigův Bond jinak neměl absolutně žádný vztah.

Toto umělé našroubování Blofelda na Craigova Bonda tvůrci navíc ještě umocňují tím, že v této realitě je Blofeld Bondovým nevlastním bratrem, což je dost zoufalý trik, jak obhájit neexistující vývoj postavy. Jenže ať se ho scénáristé snaží přesvědčit jakkoliv, divák prostě neuvěří tomu, že za smrtí Vesper stál Blofeld a už vůbec ne, že stál za osobní pomstou Raula Silvy. Nejen, že toto odhalení oba filmy zpětně degraduje, ale navíc neexistují sebemenší náznaky či důkazy, které by ho mohly alespoň trochu podpořit. Propojení s předchozími filmy tak působí spíš jako špatná fanouškovská teorie, a to jen proto, že tvůrci cítili potřebu udržovat kontinuitu, kde jednotu netvoří film, ale celá série počínaje Casinem a kde přítomnost Blofelda musí být ospravedlněna souvislostí se vším, co se dosud stalo.

Co se týče tendence modernizovat, kterou nastolil Skyfall, ta je ve Spectre naprosto ignorovaná. „Čekal jste snad vybuchující pero? Tím už se nezabýváme,“ oznámil Q ve Skyfallu Bondovi v narážce na Zlaté Oko. S příchodem Voldemorta na post M se ale asi změnily stanovy a Q tak ve Spectre vybaví Bonda vybuchujícími hodinkami. Ne, že by to bylo inherentně špatné, naopak je to další ze značek, které k Bondovi neodmyslitelně patří. Nicméně to značí ztrátu jistoty vydat se určitým směrem, kterou měli tvůrci u Skyfallu. Stejně tak si tvůrci nedokázali stát za rozloučením s Judi Dench, která se i po smrti M opět vrací. Vrací se i Aston Martin DB5, přestože byl doslova rozstřílený na kousky. V tomto případě ale nemám námitky, protože tento vůz (či jeho modifikace) provázely Daniela Craiga už od Casina a ve Spectre se vrací teprve až na konci filmu, kdy Bond shledává (a cynik by mohl podotknout, že oprávněně), že je čas jít do důchodu. Daniel Craig tak ve svém Aston Martinu DB5 odjíždí do západu slunce s dámou po svém boku s aurou, za kterou by se nestyděl ani Sean Connery v nejlepších letech.

NENÍ ČAS ZRADIT POSTAVU JAMESE BONDA?

Ukončit éru Daniela Craiga tímto způsobem se ovšem nezdálo producentům ani samotnému Craigovi zadostiučiňující. To i přesto, že žádný z předchozích představitelů Bonda neměl žádné symbolické rozloučení. Nicméně i fanoušci Daniela Craiga si přáli, aby jeho Bond skončil lepším filmem, než je Spectre a proto se na obzoru začala rýsovat poslední craigovská bondovka dlouhé roky známá jen označením Bond 25. Ujmout se jí měl režisér filmů Trainspotting a Milionář z chatrče Danny Boyle, ale nakonec ji přezval americké režisér Cary Joji Fukunanga. Příznačný název Není čas zemřít se osvědčil, protože tomuto Bondovi trvalo dva roky, než se konečně po odkladech způsobených pandemií covidu dostal na plátna kin. Jakmile tak učinil, dostal se na světlo řemeslně vynikající film napumpovaný odkazy na přechozí filmy, ale také na literární pasáže se skvělou akcí, kamerou, kulisami a vynikajícím hudebním doprovodem od Hanse Zimmera. Přistoupil ovšem také k pár odvážným, až kontroverzním krokům, které rozštěpily fanouškovskou komunitu na ty, kteří obdivují odvahu filmu vykročit na neprobádané území a na ty, kteří jej odsuzují za to, že zradil postavu Jamese Bonda.

Poslední Craigův film měl před sebou velkou výzvu. Uzavřít příběh Jamese Bonda, ale přitom se vypořádat s existencí Spectre a Blofelda a ukončit jejich příběh a zároveň se věnovat novému padouchovi Lyutsiferu Safinovi. Ten bohužel vinou této nasycenosti scénáře utrpěl největší škody a jeho existence je znatelná až v závěru, kde se ovšem projeví jeho chabá motivace jít proti Bondovi a Rami Malek je v této roli spíše nevýrazný. To je škoda, protože Safin je nám velmi slibně představený na začátku filmu v sekvenci, která připomíná severský thriller a hraničí až s hororem. Safinův plán je navíc návratem k megalomanským vizím klasických bondovských padouchů s ambicemi tak velkými, že ovlivní celý svět. Co je ale nejdůležitější, Safin se řadí mezi ty Bondovy nepřátele, kteří ho dokázali ranit velice citelně a hluboko.

Tím se blížíme k tomu, co tento film odlišuje od všech dosavadních dílů série. V první řadě je to přítomnost Madeleine Swannové ze Spectre. Její postava se zde prohlubuje a její zpověď z přechozího filmu tvoří základ zápletky Není čas zemřít. Není to poprvé, co se jedna bond girl objevuje ve dvou různých dílech. Vůbec první bond girl Sylvia Trench se objevila nejen ve filmu Dr No, ale i v následujícím filmu Srdečné pozdravy z Ruska. Její postava ale neměla na příběh žádný vliv. Zato postava Madeleine Swannové má vliv nejen na příběh, ale i na vývoj postavy Jamese Bonda. A z tohoto vlivu pramení ty největší změny v Bondově mýtu.

Jak už bylo řečeno, Není čas zemřít je napěchovaný easter eggy a poctami na řadu klasických bondovek. Úvodní titulky připomínají grafiku vůbec prvního filmu Dr No, v průběhu filmu lze v ústředí MI6 zahlédnout portérty všech předchozích představitelů M, Felix Leiter kouří doutníky Delectados známé z filmu Dnes neumírej, a podobně. Nejprominentnější je ale vazba na film V Tajné Službě Jejího Veličenstva. Spojení s tímto filmem je do očí bijící a je vidět, že zde nejde jen o další z řady easter eggů, ale že téma Není čas zemřít je v jádru spjato s tématem filmu V Tajné Službě Jejího Veličenstva.

Už když Bond s Madeleine na začátku filmu projíždějí klikatou silnicí za doprovodu písně Louise Armstronga We Have All The Time In The World, zkušený fanoušek pozná, že tady něco nehraje. Když pak sám James Bond pronese osudová slova „We have all the time in the world“ (máme všechen čas světa), je fanouškovi jasné, že se schyluje ke katastrofě. Tato slova a tato píseň totiž zněla právě ve filmu V Tajné Službě Jejího Veličenstva, který se vymykal tím, že se v něm Bond oženil (dobrovolně – oženil se totiž už v předchozím filmu Žiješ jenom dvakrát za účelem krytí). Jeho ženu Tracy ale střelili do hlavy bezprostředně po obřadu. Větu „máme všechen čas světa“ pak řekl naposled, když držel mrtvou Tracy v náručí a před kolemjedoucím policistou musel předstírat, že jeho nevěsta jen spí.

Když tedy tato slova zazní v Není čas zemřít, je jasné, že nás čeká podobně specifický a z hlediska celkové bondovské série výjimečný film jako byl film V Tajné Službě Jejího Veličenstva. Navíc zde máme k dispozici stejnou postavu, která zapříčinila smrt Tracy – Blofelda. Tímto způsobem je tedy film velice věrný určitému historickému období klasického Bonda, která definovala celou sérii po V Tajné Službě Jejího Veličenstva. V případě filmů s Craigem a v případě literárního Bonda tuto funkci zastávala Vesper Lyndová z Casina Royale. Ovšem v obou těchto případech měla tato tragická událost spíš efekt na Bondovu budoucnost, což se od filmu, který má být posledním v sérii nedá samozřejmě čekat. Je tak od začátku jasné, že tentokrát to bude trochu jinak. V průběhu filmu pak několikrát zazní úvodní znělka a hlavní hudební téma V Tajné Službě Jejího Veličenstva, což ve znalému diváku udržuje tento most mezi dvěma filmy aktivní.

Film si od začátku připravuje půdu pro emocionální nálož a události osobního charakteru. Bond nechal za sebou práci pro MI6 a chystá se nechat za sebou i svou minulost, když odpouští Vesper. V průběhu filmu zemře jeho nejlepší přítel a Bondovou motivací se z části stává (což připomíná film Povolení zabíjet). Pomstu chystá i Blofeld a prahne po ní i Safin. Bond se navíc stává zranitělnějším, když zjistí, že je otcem, což je jednou z prvních revolučních inovací v bondovském univerzu. Ačkoliv je to ze strany tvůrců odvážný krok, nemám s ním problém. Naopak, film v závěru nabírá na napětí, protože přestože víme, že Bond nemůže zemřít, zároveň víme, že mu může být ublíženo jinak – navíc způsobem, který nedokáže ovlivnit. Proto je pak zklamáním, když Safin nechá Bondovu dceru, kterou měl dosud jako strategicky výhodné rukojmí u sebe, jen tak utéct bez jakékoliv intervence ze strany hlavního hrdiny.

Přesto se toto dítě stává hlavním faktorem v Bondově osudu. Je to symbol naděje, že může žít normální život, jakmile se vypořádá s tou poslední hrozbou, která ohrožuje svět. Nicméně, to mu Safin nedovolí. Přestože by vůči Bondovi neměl mít žádnou osobní zášť a dokonce s ním sdílel i úhlavního nepřítele, zasadí našemu hrdinovi tak osobní ránu, že by se až mohlo zdát, že ho k smrti nenáviděl. Zde motivace padoucha pokulhává, ale z pohledu Bonda jde o zásadní událost. Nesmí se už nikdy dotknout své dcery ani její matky, nebo je zabije. Nesmí se se nikdy dotknout ani nikoho jiného, protože riskuje, že si k nim nanoboti najdou cestu a jednoho dne je zabijí.

(Zde je patrné, že před přetáčkami filmu šlo nejspíše o geneticky modifikovaný virus, který zabíjí lidi s vybranou DNA, ale po vypuknutí covidové pandemie tvůrci raději zvolili nanoboty).

Aby Bond zničil laboratoř s jedem, který nanoboti přenášejí, musí zůstat a otevřít vrata krytu, aby rakety zasáhly cíl dříve, než dojde k mezinárodnímu konfliktu. Už ovšem nestihne utéct. Navíc kdyby utekl, musel by se celý život vyhýbat kontaktu s lidmi, aby neriskoval téměř jistou smrt svých nejbližších. Bond tak s hlavou vztyčenou čelí přilétajícím raketám v jejichž ohni se nakonec vytrácí. Ještě předtím však stačí vysílačkou říct „Máte všechen čas světa“. Madeleine pak svojí dceři vypráví o jednom statečném muži, který se jmenoval James Bond.

NIC NENÍ JISTÉ

Tak se stává to, co se v historii kinematografie dosud nikdy nenastalo – James Bond zemřel. Tohle jediné nepsané pravidlo bylo porušeno a fanouškovskou komunitu to rozdělilo na dvě části. Musím sám za sebe říct, že patřím k těm, které Bondův osud spíš zklamal. Ve světě sdílených vesmírů, minisérií, Netflixu a superhrdinů patří James Bond k tomu málu, co zbylo z klasických filmových sérií exkluzivních pro stříbrná plátna kin.

Byl to vždy ryzí akční hrdina, na nějž bylo vždy spolehnutí, že zvítězí a zanechá v diváku pozitivní emoce a nic ho nesrazí na kolena. Je ovšem pravda, že jeho odchod byl v tomto filmu úctyhodný a smrti čelil tak, jak by se od Bonda očekávalo. Nicméně, v kontextu dvouletého lockdownu a neustálých špatných zpráv a neustálých odkladů filmu měl být poslední Bond určitým vysvobozením. Místo toho se ale fanoušek dočká toho, že jeho oblíbený hrdina po tolika letech, kdy čelil všem možným formám nebezpečí, zemře.

Pro budoucnost Bonda je to určitě zajímavá událost a na Není čas zemřít se jednou bude vzpomínat jako na ten díl, kde Bond zemřel. Pro fanoušky Bonda, kteří žijí v přítomnosti je to ale spíše studená sprcha. Ačkoliv, nedokážu si představit ani Jamese Bonda řídícího Aston Martin s dětskou sedačkou na zadním sedadle. Konec filmu Spectre, kde byla Bondova šťastná budoucnost jen naznačena se mi tak zdá nejlepším možným rozloučením. Jinak je ovšem Není čas zemřít lepší bondovkou i lepším filmem než Spectre a to i přesto, že si troufl zabít nesmrtelného Jamese Bonda.

BUDOUCNOST SÉRIE

Tímto éra Daniela Craiga končí se svými klady i zápory. Osobně doufám, že následující Bond se přiblíží opět Pierci Brosnanovi a jeho hlavními zbraněmi budou opět šarm a důvtip, spíše než svaly. Zároveň vyhlížím návrat jednorázových bondovek, které nebudou svazovány širším kontextem jedné kontinuální série.

Actions available

Favorite

View later

Report
Published: 4 months ago
Language: Czech - čeština
Unique readers: 38
Share on Facebook
1
0
Share on Twitter
Přečíst později
Modern blockbusters think viewers are stupid
Přečíst později
Hollywood's woke preaching is hypocritical
Přečíst později
Kázání hodnot je od Hollywoodu pokrytectvím
Přečíst později
The Batman's successful use of darkness
Přečíst později
SHORT STORY: The Missing Portrait
COMMENTS
You need to log in to add comments.
Nothing here yet.
Copyright © 2022, Wingi - All rights reserved